V následujících letech zamíří do důchodu silné populační ročníky. Podle odborníků, kteří vystoupili na květnové konferenci o fenoménu dlouhověkosti, to znamená zásadní výzvu – nejen demografickou, ale především zdravotní a ekonomickou.
Zdravotní stav nastupujících seniorů totiž není dobrý. Na vině je podle expertů dlouhodobě podceněná prevence a nízké povědomí o zdravém životním stylu. Český senior tráví v průměru posledních 18 let života s vážným zdravotním omezením. Ať už jde o cukrovku, nemoci srdce, vysoký krevní tlak nebo potíže s pohybem, důsledky pociťuje nejen jednotlivec, ale i celý zdravotní a sociální systém. Podle Českého statistického úřadu Češi přicházejí o zdraví průměrně už ve 62 letech.
Ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických analýz na konferenci upozornil, že se náklady na zdravotní péči mohou do roku 2040 vyšplhat z dnešních 500 miliard až na 1,3 bilionu korun ročně. A to bude mít dramatický dopad na státní rozpočet. „Rozhodne kvalita života, s jakou budou lidé vstupovat do důchodu. Pokud se nezaměříme na prevenci, celý systém se dostane do vážných problémů,“ varuje Rod.
Za pravdu mu dává i kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Zatímco jinde ve světě počet pacientů s kardiovaskulárními chorobami klesá, u nás opět roste. Česko je dnes doslova rájem pro lékaře, kteří se věnují vysokému tlaku, protože trpíme nadváhou, pijeme hodně alkoholu, kouříme a nehýbeme se.“
Obezita je podle odborníků hlavní příčinou srdečních selhání a chronických nemocí ledvin. Až polovina pacientů se srdečními potížemi má BMI vyšší než 30, tedy spadá do kategorie obezity. Tito lidé jsou často v pracovní neschopnosti, nebo nepracují vůbec, což má dopad i na ekonomiku.
Ministerstvo zdravotnictví v reakci na alarmující čísla oznámilo vznik Národního screeningového centra, které má za cíl sjednotit a koordinovat preventivní programy v celé republice. „Prevence zachraňuje životy. Musíme ji dostat k co nejvíce lidem, jinak systém nezvládne rostoucí zátěž,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Prevence a zdravotní gramotnost by tak měly být prioritou i v regionech, jako je Novojičínsko. Místní samosprávy, zdravotní střediska i neziskové organizace zde mají příležitost oslovit předdůchodovou generaci, motivovat ke změně životního stylu a posílit informovanost obyvatel o možnostech, jak si udržet zdraví do vysokého věku.
Demografické trendy nelze zastavit. Ale zdraví a kvalitu života v seniorském věku lze ovlivnit už dnes. Přístup ke zdraví, pohybu, výživě a duševní pohodě se nestává jen osobní volbou, ale společenskou nutností. O to více to platí v době, kdy se Česko blíží osmdesátce – průměrnému věku dožití – ale nikoli ve zdraví a samostatnosti.
Zdravojičínsko
