Oblast Novojičínska tentokrát zůstala ušetřena, ale o pár krajů dál stačilo pět hodin bez proudu – a běžný den se proměnil ve zmatek. Televize ztichla, wi-fi se odmlčela, voda netekla a večeře zůstala jen plánem. Možná si říkáte – „nás se to netýká“. Ale co když příště ano?
„Nejde internet!“
„Neusne bez pohádky!“
„Mám online call s klientem!“
„Netflix nefunguje!“
Běžné reakce, které možná vyzní úsměvně, ale skrývají hlubší problém – jak křehce je náš každodenní život postaven na neviditelných, ale zásadních jistotách: elektrickém proudu, připojení, automatickém pohodlí.
Zkušenost s výpadkem, který nás na Novojičínsku zatím minul, přináší i důležitou otázku: Jak jsme připraveni na chvíle, kdy technika selže?
Dokážeme uvařit bez elektřiny? Vydržíme bez internetu? Umíme být pár hodin jen tak – v tichu?
Zatímco my tu zatím svítíme a vaříme jako obvykle, jinde hledali lidé v garáži zaprášené petrolejky a vzpomínali na dobu, kdy se četlo při svíčkách a večery trávily jinak než u obrazovek.
Vzpomínka na dědu, který říkával: „Elektřinu ti můžou vypnout, Barunko. Ale ešus nad ohýnek dáš vždycky,“ dnes zní až prorocky. Byl to jiný svět, bez mobilů a notifikací, ale také bez paniky při každém výpadku. Možná by nebylo špatné si z něj něco připomenout.
Nikdo nechce malovat čerty na zeď. Ale možná právě tato "cizí zkušenost" je šancí. K zamyšlení. K přípravě. K návratu k obyčejným dovednostem a lidské vnitřní výbavě. Ne k hromadění věcí, ale k tomu, co opravdu drží život pohromadě – klid, schopnost poradit si, soudržnost.
Nepadněte do paniky. Zapalte svíčku. Ohřejte vodu jinak. A zkuste chvíli jen být. Poslouchat sebe, děti, vítr v korunách stromů. Protože možná právě v tom tichu začíná to, co jste dlouho odkládali. Skutečný život – bez výkonu, bez připojení. Ale s vědomím, že když vypadne systém, zůstáváte vy.
🟤 Redakce Novojičínsko- Jarmila Chylíková – Komentáře, které nutí přemýšlet. O každodennosti. O připravenosti. O životě bez zásuvky..
