Česká republika vstupuje do nové energetické éry. Vláda oficiálně zveřejnila smlouvu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, kterou podepsala se společností KHNP z Jižní Koreje. Hodnota zakázky dosahuje závratných 407 miliard korun bez DPH, čímž se stává největší investicí v dějinách České republiky. Přesto však dokument, který měl přinést odpovědi, vyvolal spíše nové otázky.
Zveřejněná smlouva je značně redigovaná – mnoho klíčových částí je začerněno. Neobsahuje například podrobnosti o smluvních cenách komponentů, konkrétním harmonogramu stavby ani o případných sankcích v případě zpoždění či porušení podmínek.
Právě tyto informace by však veřejnost měla znát – jedná se totiž o veřejnou zakázku v obrovském rozsahu, která bude financována z veřejných peněz, a to i formou státních půjček. Celkové náklady se navíc mohou ještě zvýšit – k částce 407 miliard bude třeba přičíst 21 % DPH, což představuje dalších více než 85 miliard korun, a také náklady na obsluhu státního dluhu.
Zatímco vláda hovoří o strategickém kroku směrem k energetické soběstačnosti a uhlíkové neutralitě, kritici poukazují na netransparentnost celého procesu. Podle nich by takto zásadní investice měla být otevřená veřejné kontrole, a stát by měl sdílet detailní informace nejen o celkové ceně, ale i o zajištění dodavatelského řetězce, rizicích a případných penalizacích.
Jaderná energetika má v České republice dlouhou tradici a mnozí ji považují za klíč k energetické bezpečnosti. Ale v době, kdy se stát potýká s deficitem rozpočtu a inflací, představuje takto masivní výdaj také značnou zátěž pro veřejné finance i daňové poplatníky. Otázkou zůstává, jak se výstavba – plánovaná na více než desetiletí – promítne do státního rozpočtu v příštích letech a jak bude ovlivňovat ceny energií i zadlužení státu.
Pro obyvatele Novojičínska i celé republiky tak zatím místo jistoty převažuje nejistota. Nad největší zakázkou v historii země se vznáší mnoho otazníků – a veřejnost má právo požadovat odpovědi.
Dukovany
