Příbor – Když se řekne Příbor, většině lidí se vybaví jméno slavného rodáka Sigmunda Freuda. Město na Novojičínsku však nabízí i jiný, neméně zajímavý historický odkaz – někdejší piaristický klášter, jenž se stal na přelomu 17. a 18. století centrem vzdělanosti a náboženské výchovy širokého okolí. Barokní památka, která dnes hostí muzeum, vypráví příběh doby, kdy se srdce Moravy formovalo pod vlivem rekatolizace a šlechtických mecenášů.
Výstavbu kláštera inicioval kolem roku 1700 Karel II. z Lichtenštejna, tehdejší významný představitel jednoho z nejbohatších evropských šlechtických rodů. Podle pravidel piaristického řádu totiž financování staveb zajišťoval ten, kdo řeholníky do města pozval. A bohatí Lichtenštejnové měli k církvi blízko – ostatně, současný lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. stále patří k nejbohatším monarchům Evropy, i když se mu majetky na Moravě dodnes nevrátily.
Piaristé, katolický vzdělávací řád, byli na českém území v 17. století vnímáni jako „měkčí“ alternativa jezuitů. Jejich působení bylo klíčové pro rekatolizační snahy po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře. Namísto přímého donucování sázeli na výchovu mládeže. Zakládali školy, kde se děti učily nejen číst a psát, ale také správnému výkladu katolické víry.
Zásadní roli v rozšíření řádu na Moravě sehrál olomoucký biskup František z Dietrichštejna, vlivný církevní činitel přezdívaný „moravský král“. Jeho podpora umožnila vznik prvních piaristických kolejí, a to v Mikulově – první mimo Itálii – a později i v Příboře. Právě zde piaristé vybudovali gymnázium, které se stalo významným vzdělávacím centrem.
Ani po zrušení řádu v době osvícenských reforem císaře Josefa II. nezanikla vzdělávací funkce příborského kláštera. Budova dál sloužila školství – v roce 1875 zde vznikl učitelský ústav, tehdy druhý svého druhu na Moravě hned po Brnu. Připravoval nové generace učitelů pro měšťanské školy a měl zásadní vliv na rozvoj českého školství v regionu.
Dnes mohou návštěvníci obdivovat nejen historii kláštera, ale i samotnou stavbu. Za její návrhem stojí italský architekt Giovanni Pietro Tencalla, dvorní stavitel Lichtenštejnů. Ačkoliv jeho styl nedosahuje mistrovství Santiniho-Aichela, autor piaristického kláštera v Příboře zanechal výraznou stopu moravského baroka.
Barokní klášter tak v Příboře zůstává důkazem, že město není jen místem Freudova narození, ale i významným bodem vzdělanosti a duchovního života v minulých stoletích. A právě díky muzejní expozici v jeho zdech má veřejnost možnost nahlédnout pod pokličku jedné z nejzajímavějších kapitol moravských dějin.
Příbor
