Novojičínsko / Ostrava – Dlouho se mu dařilo unikat odpovědnosti. Vůdce tvrdého jádra chuligánů Baníku Ostrava, přezdívaný Šampon, konečně stanul před soudní pravdou. A ta byla nekompromisní. V těchto dnech padl rozsudek, který mu za rozsáhlou trestnou činnost vynesl dlouholetý nepodmíněný trest vězení. Justice tím poslala jasný vzkaz: i tvrdé hochy jednou doženou důsledky jejich činů.
Za přezdívkou Šampon se skrývá postava, která v posledních letech budila respekt – a obavy – nejen na tribunách, ale i v ulicích. Pod jeho vedením se odehrály incidenty, které přesáhly rámec „fanouškovské vášně“ a hraničily s organizovaným násilím. Bitky, zastrašování, výjezdy s cílem vyvolat střety. Vše pečlivě plánováno a řízeno jako vojenské operace. S fotbalem to mělo společného čím dál méně.
Případ Šampona se táhl roky. Policie i státní zastupitelství shromažďovaly důkazy, rozplétaly síť vlivu a loajality v chuligánském podsvětí. Soud nakonec uznal vinu za násilnou trestnou činnost, organizování výtržností a těžká ublížení na zdraví. Rozsudek je nejen právní tečkou za jeho kariérou, ale také symbolickým gestem, že i v prostředí, které dlouho působilo nedotknutelně, platí pravidla.
Z regionálního pohledu je tento případ varovným mementem. Zatímco pro veřejnost jsou výtržnosti při zápasech možná jen otravnou kulisou sportu, pro některé obyvatele Novojičínska – rodiče, mladé fanoušky i pracovníky v bezpečnostních složkách – jde o konkrétní hrozbu. Řada mladíků z okolí města se totiž nechala strhnout atmosférou „ulice“, která slibovala adrenalin, uznání a přijetí. Šampon pro ně byl vzorem. Teď je však i ukázkou, kam tahle cesta vede.
Na místě je však dodat: skuteční fanoušci Baníku i jiných klubů chtějí fotbal bez strachu. Chtějí atmosféru, emoce, rivalitu – ale ne násilí. Oddělit podporu týmu od kultury nenávisti je dnes důležitější než kdy dřív.
A tak, zatímco se za Šamponem na dlouhé roky zavírá vězeňská brána, ve fotbalových komunitách by měla otevřít debata: Koho chceme následovat a kam nás to vede?
KRIMI
